„Pepřovník černý“
Pepř jsou bobule stále zelené popínavé rostliny z čeledi pepřovitých. Divoce
rostoucí rostlina dorůstá do délky až 9 m. Asi po osmi letech dosáhne
pepřovník své plné zralosti a od tohoto okamžiku plodí bobule po dobu asi
20 let.
Dnes je pepř stále nejdůležitější koření a činí 30 % světového obchodu
s kořením. Ze stejného druhu pepřovníku černého se v různých fázích
zralosti bobulí sklízejí hned tři obchodní skupiny pepřů - pepř bílý,
pepř černý a pepř zelený.
Pepř červený nepatří k pravým druhům pepře, pochází z brazilského pepřovníku rozšířeného v celé Jižní Americe. Jeho chuť je spíše nasládlá, aromaticky kořenitá a lehce ostrá.
Jako koření se užívají plody nakládané, sušené
a mleté.
Domovem pepře jsou indické monzunové lesy. Dnes jsou nejvýznamnějšími
pěstitelskými zeměmi Indie, Indonésie, Malajsie a Brazílie.
Účinné látky pepřovníku černého podporují látkovou výměnu a trávení, neboť
povzbuzuje slinění a tvorbu žaludečních šťáv. Díku tomu povzbuzuje chuť k
jídlu a pomáhá proti nadýmání. Kromě toho pepř také stimuluje srdeční
činnost.
Pepř téměř nevoní a má peprnou chuť, čímž je myšlena aromatická ostrost a
lehká palčivost.
Pepř – celý nebo drcený či mletý – je u nás nejčastější kuchyňské koření.
Koření vlastně všechny pikantní pokrmy. Labužníci koření vždy jen čerstvě
umletým pepřem, neboť tak vynikne nejen ostrá chuť, ale také příjemné aroma.
Užívá se především ve slané kuchyni – polévky všeho druhu, masitá jídla,
omáčky, saláty, vaječné a bramborové pokrmy. Zeleným pepřem se navíc
ochucují také sladké dezerty, např. ovocné saláty, jahody.